Appaloosa
Appaloosa je plemeno koní vyšlechtěné v Severní Americe. Patří do skupiny orientálních koní arabského typu. Jeho předkem je tarpan. Je velmi všestranné, zvládá skoky, ale i drezuru. Je to vhodné plemeno i pro děti, protože tito koníci jsou moc hodní a dobromyslní.
Ideálně jsou tito koně hnědí s bílým flekatým zadkem.
Historie
Plemeno Appaloosa je původem ze severního Oregonu, jihozápadního Washinktonu a přilehlých oblastí Idaha.. Jsou potomky španělských koní¨. Plemeno vzniklo díky indiánům z kmene Nez-Percé, kteří jako první indiánský kmen zahájili jejich chov již v 16. století a v 18. stolrtí již měli stáda prvotřídních koní. Krize plemene nastala ve 19.století. Naštěstí ho ve 20.století zachránila skupina chovatelů. Nyní jsou appaloosy prvotřídními rekreačními, koni, ale jsou nuceni za to platit tím, že se kříží s jinými koňmi a tím ztrácejí své původní vlastnosti.
Konstituce
Měří 147-157cm. Jsou kompaktní a mají silné nohy.Plemeno je známé svou tvrdostí, ovladatelností a učenlivostí.U těhto plemen se rozlišuje pět základních typů zbarvení:
-leopard- Převážně bílé zbarvení s tmavými velcovitými skvrnami po celém těle.
-snowflake- Tmavé zbarvení s bílými fleky rozsetými po těle, nejhustěli na zádi.
-blanket- Tmavé zbarvení, kdy kříž a záď jsou buď bílé nebo skvrnité.
-marbleized- Drobné pestré skvrnky po celém těle.
-Frost- Má drobné bílé skvrnky rozseté po celém těle.
Někdy se jako zvláštní typ udává také:
-raindrops- Kdy bílý kůň má po sobě velké tmavé skvrny kapkovitého tvaru.
Jinak má appaloosa ještě spoustu dalších znaků, které jsou většinou dědičné(řídká chumáčovitá hříva a ohon; bělima obklopující duhovku oka; kůže zejména na chřípí jemně tečkovaná; kopyta svisle černě a bíle pruhovaná,.......)
Délka krku je přiměřená k tělu.Kohoutek je výrazný, šikmá plec podmiňuje dlouhý, lehký a pružný krok.
Tak jako u nejlepších honáckých koní je i tělo appaloosy kompaktní, hluboké a s dobře klenutými žebry.Nohy jsou pohodlně korektní a silné.
Žíně hřívy a ohonu tvoří obyčejně prameny a jsou jemné a řídké.Tomuto rysu se dávala přednost, protože nevázne při pohybu v křovinách tak, jako hustý ohon.