LAbuť Černá
|
Labuť černá |
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Labuť černá
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Cygnus atratus Latham, 1790 |
Labuť černá (Cygnus atratus) je velký vodní pták z čeledi kachnovitých, spolu s labutí velkou, zpěvnou a malou jediný druh labutě, který se vyskytuje na území České republiky.[1]
Labuť černá (Cygnus atratus) je velký vodní pták z čeledi kachnovitých, spolu s labutí velkou, zpěvnou a malou jediný druh labutě, který se vyskytuje na území České republiky.[1]
Rozšíření
Labuť černá je početně rozšířený pták žijící na sladkých, poloslaných a slaných jezerech, řekách s hustě zarostlými břehy, zaplavených pastvinách a v bažinách v jihozápadní a východní Austrálii a na přilehlých ostrovech.[2]
V minulosti se početně vyskytovala i na Novém Zélandě, kde byla lidskou činností dohnána až k zániku. V roce 1864 se na Nový Zéland znovu dostala jako ozdobný pták chovaný na parkových jezírcích a postupem času zde vytvořili jedinci, kteří z těchto chovů ulétli, několik menších populací žijících na vnitrozemských jezerech.[4]
Podobným způsobem vznikly volně žijící menší populace i jinde ve světě včetně České republiky, kde se zřídka na větších vodních plochách objevuje několik jedinců.[1] Není stěhovavá, ale zpravidla přelétává a dle počasí a dostupnosti potravy obvykle mění místa výskytu.[5] Celá globální populace je odhadována na 300 - 500 000 jedinců, kteří žijí na značně rozsáhlé ploše - 1 - 10 000 000 km2.[6]
Ekologie
Podobně jako ostatní labutě i labuť černá žije v celoživotním a na sebe pevně vázaném páru (pouze 6 % tvoří případy, kdy se jednotlivé páry rozpadají).[7] Plave s mírně nebo obloukovitě prohlým krkem. Při vyrušení a obraně teritoria podobně vydává syčivé zvuky a mává křídly. V letu a klidné poloze u ní můžeme také často zaslechnout výrazný a daleko slyšitelný hlas.[2][4]
Živí se zejména vodními rostlinami, které z vodního dna získává pomocí nápadně dlouhého krku. Občas požírá i rostliny rostoucí na souši.
Labuť černá hnízdí obvykle v rozmezí od února do září, občas i v početných koloniích. Rozměrné, v průměru 1 - 1,5 m velké a až 1 m vysoké hnízdo, které tvoří velká hromada rákosů a travin umístěná v mělké vodě nebo na ostrůvcích, navštěvuje pravidelně každým rokem a dle potřeby jej obnovuje nebo rozšiřuje.[2][5] Ročně klade 4 - 8 zelenobílých vajec, na kterých sedí oba rodiče po dobu 35 - 40 dní.[8] krátce po vylíhnutí se mláďata ve větších hloubkách občas vozí na hřbetech rodičů, v jejich blízkosti zůstávají do doby, kdy se zbaví prachového peří - tedy asi po dobu 6 měsíců.[2][4][8]
Ve volné přírodě se dožívá průměrně 10 - 15 let.[9]
Poddruhy
V minulosti jsme u labutě černé rozeznávali dva poddruhy: dnes běžnou labuť černou australskou (C. a. atratus) a labuť obecnou novozélandskou (C. a. sumnerensis), která, jak už z jejího českého názvu vyplývá, žila na Novém Zélandě, kde byla místními obyvateli, jak už jsme se mohli dočíst v kapitole Rozšíření, zcela vyhubena.
Zajímavosti
Labuť černá se v minulosti díky svému symbolickém kontrastu a neobvyklému vzhledu často objevovala v literatuře a malířství. V současné době je vyobrazena na znaku i státní vlajce Západní Austrálie.
